Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Němčovice
Němčovice

Libštejn: Hrad nestálých Kolovratů

Jedna z našich nejhezčích a nejpůsobivějších hradních zřícenin leží na nevysokém ostrohu nad pravým břehem Berounky nedaleko Liblína v severmní Plzeňsku.

Pohled na její zdivo, ozářené sluncem, musí potěšit každou romantickou duši. I bývalé předhradí, opevněné příkopem, jehož budovy již zmizely během věků beze stop, je dnes místem veskrze idylickým – hezká loučka s ohništěm, porostlá věkovitými duby, z níž máme jako na dlani všechny dominanty hradního jádra.

Zakladatelem Libštejna byl po polovině čtrnáctého století Oldřich Tista z Hedčan, působící na dvoře Karla IV. jako magistr fakriciae, tedy něco jako stavební ředitel. Poprvé se po svém hradu psal v roce 1361. Jeho syn pak stavbu prodal Albrechtovi z Kolovrat, který se stal zakladatelem významné rodové větve, jež si po Libštejnu dala i jméno – Libštejnští z Kolovrat. Za husitských válek tady sídlil Bedřich z Kolovrat, katolík a zapřísáhlý nepřítel kališníků. Ti proto hrad v roce 1425 oblehli, a z houfnic, umístěných na okolní kopce, silně ostřelovali. Úspěšní však byli pouze napůl – podařilo se jim dobýt přehradí, zatímco vlastní hrad, hájený posádkou o síle osmdesáti mužů, jejich náporu odolal. Husité neměli moc času, proto nechali před Libštejnem asi 400 bojovníků, kteří dostali za úkol obránce vyhladovět. Ti statečně hladověli po sedm týdnů. Pak se jim situace přestala zamlouvat a Bedřich se pustil do vyjednávání. Katolický panovník byl daleko, stejně jako další katoličtí páni, kteří Kolovrata nechali v jeho nezáviděníhodném postavení samotného, šlo o majetek a možná i o život, a tak Bedřich usoudil, že košile je bližší než kabát. Dohodl se s husity a přešel na jejich stranu, stejně se zachoval i jeho bratr Hanuš na nedalekém – rovněž obleženém – hradu Krašově. Na rozdíl od jiných pánů však svůj slib nebrali jen jako účelový, na který je možné poté, co nebezpečí pomine, zapomenout. Slíbenou věrnost kalichu skutečně zachovali a pod jeho symbolem pak bojovali v řadách husitů v mnoha válečných akcích. Po Bedřichovi vládl na Libštejně jeho syn Beneš, který se zjevně potatil – ač katolík, zachovával věrnost “husitskému” králi Jiřímu z Poděbrad. Husitské války a také rychlý rozvoj těžkých palných zbraní poukázaly na neoddiskutovatelnou slabinu hradu Libštejna. Byla jí návrší v okolí hradu, která vlastní hradiště výrazně převyšovala a umožňovala tak případnému nepříteli pohodlné ostřelování. V rámci zvyšování obranyschopnosti bylo proto na nejvyšším kopci v bezprostředním okolí severovýchodně od hradu vybudováno koncem patnáctého století předsunuté opevnění – zděná bašta s břitem, obklopená příkopem, kterou později doplnila ještě na protější – jižní – výšině bašta sypaná, bezprostředně napojená na předhradí. Ale to už byla vlastně labutí píseň. V té době měl už Libštejn období největšího rozkvětu a slávy za sebou. Změnili se i majitelé – v roce 1510 prodali Kolovratové zdejší zboží Valdštejnům. Ti začali záhy pošilhávat po jiném, pohodlnějším a reprezentativnějším sídle. Stala se jím tvrz, později zámek v sousedním Liblíně, kam také v osmdesátých letech šestnáctého století definitivně přesídlili a stísněný středověký hrad ponechali jeho osudu. Již v roce 1590 o něm písemnosti hovoří jako o pustém, ránu z milosti mu pak za třicetileté války v roce 1639 zasadili Švédové, kteří jej vypálili. Dnes je Libštejn, který měl počátkem šestnáctého století tři věže, na dvacet obytných stavení a kapli, na předhradí pak další tři věže, hospodářské budovy s maštalí, pivovarem a kovárnou, už jenom romantickou zříceninou. Ve své době představoval jeden z vrcholů šlechtické hradní architektury čtrnáctého století. Patřil k hradům s dvoupalácovou dispozicí, pro období vlády Karla IV. typickou – jádro tvořily dva dlouhé rovnoběžné paláce, uzavírající nádvoří, na čelních stěnách doplněné o protilehlé hranolové věže se zaoblenými nárožími. Lépe se dochovala věž severní, nynější dominanta celého areálu, která se dodnes tyčí v původní výšce, zatímco z věže jižní, obsahující i kapli, zůstalo pouhé torzo. Z dvojice paláců pak stojí část zdiva východního, nad příkopem. Na jižní straně ostrohu jsou rozvaliny dalších budov, zakončených baštou. Na západní straně směrem k Berounce byl v době pozdní gotiky přistavěn k obranné hradbě nový dolní palác s nárožní věží, z něhož stojí vnější zdi. Malebnost místa podtrhuje dole při řece Libštejnský mlýn s jezem.

Vladimír Soukup, časopis Veřejná správa, č. 32/06

Datum vložení: 9. 11. 2023 10:32
Datum poslední aktualizace: 9. 11. 2023 10:33

Život v obci

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15
1
16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

nahoru