Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Němčovice
Němčovice

Josef Hylák a Němčovice

Josef Hylák se narodil 29. 12. 1852 v Poličce jako syn učitele. Když mu byli čtyři roky, otec mu zemřel a matka se při roční penzi 100 zlatých musela starat o výchovu a výživu svých čtyř dětí.

Josef se dobře učil, toužil po vzdělání, ale mohl navštěvovat jen hlavní a nižší reálnou školu v Poličce. V letech 1866–1869 se vyučil uměleckému řezbářství a ve stejném oboru pracoval až do roku 1874. Podporoval matku a při skromném způsobu života se intenzívně vzdělával. Kupoval knihy, navštěvoval muzea, přednášky, výstavy a divadla.
V době velkého nedostatku učitelstva se přihlásil v roce 1874 k učitelství. Dostal místo výpomocného učitele v Poličce a pak v blízké Korouhvi. Po složení zkoušky učitelské dospělosti v Brně se stal správcem jednotřídní školy v Crhově na Moravě a po dvou letech zatímním podučitelem v Dýšině u Plzně. Po složení zkoušky učitelské způsobilosti se stal definitivním učitelem v Chrástu u Plzně, kde však dlouho nepůsobil, protože 1. března 1880 se stal zatímním řídícím učitelem v Němčovicích a toto místo obdržel během roku definitivně.
V Němčovicích působil 25 let a vykonal zde úctyhodný kus práce. Staral se o zvelebení školy, psal učebnice přímo pro němčovické žáky a zhotovoval pro ně pomůcky. Své žáky vychovával k lásce k vlasti, samostatnosti a dalšímu sebevzdělávání. Starší generaci nenápadně poučoval o hospodářských, zdravotnických, národních a politických potřebách. Z jeho popudu byla v Němčovicích založena Hospodářsko-čtenářská beseda. Knihy do ní jednak sám Hylák daroval, jednak byly zakupovány z výtěžků divadelních představení, přednášek a zábav, které beseda pořádala.
V Němčovicích Hylák studoval zdejší kroj, pokud se jeho zbytky ještě udržely a shromažďoval je, studoval zvyky a pověry zdejšího lidu, sbíral pověsti, báje, říkadla a dětské hry. Výsledky těchto studií uveřejňoval v časopise Český lid. S redaktorem tohoto časopisu Čeňkem Zíbrtem byl ve velmi čilém spojení. Národopisné studie uveřejňoval později v Horákově Brdském kraji. Protože Hylák si byl vědom toho, že učitel, který pracuje v místě vzdáleném od kulturních středisek, duševně zakrňuje, přičinil se s některými kolegy o založení učitelského spolku Budeč radnicko-stupenská v roce 1882. Zde se učitelé měsíčně scházeli a řešili otázky pedagogické, stavovské a národní.
V Němčovicích se Hylák oženil. Šťastné manželství však netrvalo dlouho, protože paní Hyláková (rozená Horová z Chockova) po narození dcery Mařenky zemřela na tuberkulózu. Bylo nutné, aby Hylák našel malé Mařence novou maminku. Našel ji v osmnáctileté sestře své zesnulé choti.
Za svého působení v Němčovicích Hylák vždy o prázdninách cestoval. Procestoval nejen domácí země, ale i Rusko a Francii a o svých cestách přednášel. Často docházel do Radnic, především do knihovny Čtenářského spolku. Když viděl, jak cizí agenti skupují po vesnicích a městech předměty lidové kultury, přičinil se spolu s učitelem Janem Hlouškem a několika jinými nadšenci o založení Muzejního družstva Kašpar Šternberk v Radnicích. Ustavující schůzi tohoto družstva zahájil vřelou řečí o tom, jak máme ctít a opatrovat památky po předcích, aby nepropadly zkáze, ale byly zachovány příštím generacím.
V roce 1905 dostal Hylák místo řídícího učitele na dívčí škole v Radnicích. Hned převzal správu muzejních sbírek a rozmnožoval je získáváním památek lidové kultury, zbraní, hudebních nástrojů, hodin, mincí, cechovních památek, knih z doby obrozenecké i starší. Snesl z půdy městský archiv a pečlivě jej uspořádal. A opět zahájil přednáškovou činnost pod záštitou Muzejního družstva a za spolupráce jiných zdejších pracovníků. Tato činnost mu získala velkou oblibu u lidu, ale i nepřátele, kteří mu záviděli jeho popularitu. To bylo příčinou toho, že na počátku války byl Hylák spolu s 12 členy obecního zastupitelstva zatčen. Byl vězněn od 22. prosince 1914 do 9. února 1915. Obecní zastupitelstvo bylo obžalováno pro zločin urážky Veličenstva, když se nezúčastnilo bohoslužeb, Hylák pro rusofilství a propagaci pokrokových myšlenek. Své druhy ve vězení povzbuzoval, sám trpěl, onemocněl a nakonec byl tak duševně a tělesně vyčerpán, že si po svém propuštění vyžádal několikaměsíční dovolenou. Vyšetřování vojenského soudu bylo proti němu 24. dubna 1915 zastaveno. Služebně však byl podroben disciplinárnímu šetření. Dostal důtku s napomenutím: „ Hleďte si pouze školy, přednášek zanechte, jinak by to pro Vás velice těžké následky míti mohlo.“
Zdraví Hylákovo se stále horšilo, takže roku 1917 přestal vůbec vyučovat. Ale nezahálel. Pracoval na své Kronice Radnic a okolí a Historii Radnických domů,, kterou bohužel pro nádor na ruce nedokončil. Když se Rakousko zhroutilo, neměla jeho radost mezí. Zapojil se aktivně do práce městského výboru, kulturní komise, práce v muzeu a znovu se ujal přednáškové činnosti. Zemská školní rada ho dosadila na místo správce dívčí školy. Ale sotva začal opět vyučovat, zákeřná nemoc se vrátila a 19. října 1919 jeho život ukončila. Jeho pohřeb se konal 21.října 1919 bez církevních obřadů na nádraží, odkud byla mrtvola převezena do krematoria v Liberci ke zpopelnění. Urna s jeho popelem je uložena na hřbitově sv. Barbory.

Datum vložení: 8. 11. 2023 14:31
Datum poslední aktualizace: 8. 11. 2023 14:34

nahoru