Průvodní dopis zaslaný dne 7.8.2007 emailem pro starosty:
Vážená paní starostko, vážený pane starosto,
myšlenka spojit své síly proti lžím a demagogii vlády a politiků, a zabránit tak výstavbě amerického radaru v Brdech, vznikla 28. června na shromáždění 35 starostů v Rožmitále.
Obracíme se na Vás dnes proto, abychom naplnili tuto myšlenku a sjednotili postup všech rozumných a neprodejných starostů proti zamýšlené výstavbě cizí vojenské radarové základny na našem území – a požádali Vás osobně o pomoc. Obracíme se na 737 obcí.
Způsob, jakým je až dosud ze strany vlády o zmíněném radaru jednáno, vyvolává nejhlubší obavy u dvou třetin občanů České republiky.
Náš postoj naprosto není projevem antiamerikanismu, levicového nebo dokonce komunistického smýšlení, jak je nám zastánci radaru podsouváno. Například profesor Erazim Kohák, filozof, který prožil 30 let v USA, kde žijí dále jeho děti, rozhodně nemůže být považován za komunistu – a přesto se velmi přesvědčivě postavil za referendum a proti svévolnému a arogantnímu postupu některých vládních politiků ve věci radaru. Stejně pan Ing. A.V. Stoy, Ph.D., jeden z organizátorů Výzvy „Pro referendum“. Žil v USA 20 let, obdržel od prezidenta USA vyznamenání za zásluhy. Ten rovněž nemůže být viněn z antiamerikanismu. A mohli bychom jmenovat řadu dalších významných osob-ností.
Jsme zneklidněni způsobem, jakým je až dosud s námi o zmíněném radaru jednáno. Naprosto katastrofální úroveň komunikace směrem k veřejnosti, amatérismus a lži o radaru vyvolávají nejhlubší obavy u dvou třetin občanů České republiky. Jsme zneklidněni tím, že vláda a politici přestali zcela komunikovat o radaru s občany, přestože to je jejich základní povinnost, a postavili mezi sebe a občany Tomáše Klvaňu, ředitele americké tabákové firmy British American Tobacco, který za státní peníze a nevybíravými metodami občany neinformuje, ale nepřesvědčivě přesvědčuje, aby s radarem souhlasili. Je naprostým výsměchem, že vláda posílá na besedy, které veřejnými besedami ve skutečnosti nejsou, namísto slíbených odborníků laiky – například herce, kteří o účincích radaru nevědí naprosto nic.
President Klaus už vytknul vládě, že přehlíží hlasy většiny občanů ČR a vládnímu tabákovému mluvčímu jeho protiobčanské jednání.
Umístění cizího radaru na našem území prosazují politici a strany, kteří k ničemu podobnému nedostali od svých voličů mandát. Ostentativně pohrdají míněním většiny občanů této země, jejichž odpor vůči radaru potvrzují všechny dosavadní průzkumy veřejného mínění. Neberou žádné ohledy ani na jednoznačně odmítavý postoj místních obyvatel vyjádřený ve všech dosud konaných lokálních referendech a anketách v obcích v okolí Brd, kterých už bylo na dvě desítky – a všechny skoro stoprocentně proti radaru.
Nutnost zřízení radaru je zdůvodňována argumenty, v jejichž věrohodnost patrně nevěří ani ti, kdo je propagují. Jednou se mluví o údajné hrozbě ze Severní Koreje, jindy o hrozbě z Íránu. Podobným hrozbám, i kdyby existovaly, nelze přece čelit militarizací planety a přilehlého vesmíru. Jediná hrozba, která v souvislosti s radarem existuje zcela nepochybně, je právě hrozba nových závodů ve zbrojení, které tento jednostranný krok jedné velmoci nutně musí vyvolat a bohužel již i vyvolává. Pár našich politiků, v čele s premiérem Topolánkem, od samého počátku o radaru uvádí nepravdivé informace. Na základě právě zveřejněných videozáznamů z besedy v Borovně je prokázáno, že sám premiér použil lži dokonce i při interpelacích v parlamentu. Premiér neříká pravdu o neškodnosti radaru, o prospěchu tohoto zařízení, o dopadu radaru na zdraví naše a našich rodin.
Po nedobrých zkušenostech z minulosti nechceme sloužit jako pěšáci na šachovnici mocných a přejeme si, aby tuto nedůstojnou roli odmítli i naši politici. To je způsob, jakým mohou prokázat svoji kompetentnost a zodpovědnost, o níž tak často hovoří.
Instalace radaru je vydávána za nejúčinnější způsob ochrany Evropy. Ti, kdo o stavbu radaru v naší zemi usilují, chtějí Evropu chránit i přesto, že je o to nikdo z našich evropských partnerů nežádal. Tato nevyžádaná pomoc Evropu spíše rozbíjí než ochraňuje a také proti tomu důrazně protestujeme. Jen velice naivní lidé by mohli přehlédnout, že Evropu chtějí svými jednostrannými kroky ochraňovat právě vlády dvou zemí – České republiky a Polska – které mají vůči evropské integraci zdaleka nejvíce výhrad. Považujeme proto tento postup za velmi pokrytecký.
Za podobně neupřímné považujeme řeči o tom, že radar v kombinaci s raketami ochrání i naši zemi. Chceme být chráněni systémem mezinárodních smluv, který je však – jak o tom svědčí mimo jiné poslední kroky Ruska – připravovanou stavbou výrazně oslabován. Jak máme vůbec věřit, že zde jde o naše zdraví a životy, když přední politici nejsou schopni splnit ani své nedávné sliby o tom, že stavba bude umístěna dostatečně daleko od nejbližších obydlí. A už vůbec nás neuklidňují šokující výroky premiéra, že lidé přece vždycky umírali a budou umírat. To nejsou slova zodpovědného státníka, ale cynika.
Jsme přesvědčeni, že připravovaná stavba radaru nevyřeší žádný z existujících problémů. Právě naopak. Snaha militarizovat citlivý prostor ve středu Evropy už nyní způsobuje problémy nové a závažnější než ty, které měly být údajně řešeny.
Jak informovala 6.8.2007 naše i zahraniční media, Sněmovna reprezentantů Kongresu USA a senátní výbor vyškrtnuli už z financování antiraketový systém v Polsku a na polovinu omezili výdaje na evropský systém protiraketové obrany. Nemají zájem financovat nefunkční systém radaru XBR v Evropě. Několik našich politiků ale tvrdošíjně i přesto prosazuje výstavbu této základny v ČR, třeba i bez raket. To už je obtížně pochopitelné – naši politici se snaží prosadit něco, o čem začali pochybovat i kongresmani USA, státníci a světoví vědci, něco, nač i Kongres odmítá dávat peníze.
Je nutno si uvědomit, že slova o obraně České republiky radarem jsou lživá – odborníci už vysvětlili, že radar je především určen k obraně radarů v Grónsku a na Aljašce, a pak k ochraně území USA. Snahou USA je přemístit linii možného střetu raket a antiraket nad území jiných států, nad území Evropy. To, že se zamoří radioaktivním spadem Evropa a nikoli USA – to už pro Bushovu administrativu není tak podstatné.
Tady vůbec nejde o antiamerikanismus, tady jde o příběh krále a jím obětovaného pěšáka. O přežití. A mohou-li to USA udělat na úkor Evropy, věřte, že to udělají. Íránský terorismus a jeho balistické střely – to je jen stínová hra, vymyšlené zdůvodnění toho, co sem právě hodlají za vydatné pomoci našich několika prodejných politiků strčit.
Proto se na Vás obracíme s žádostí, abyste slova o zodpovědnosti, kompetentnosti našich politiků a o zájmech naší země zbavili pachuti licoměrnosti a pomohli je naplnit skutečným obsahem v souladu s vůlí většiny našich obyvatel a vašich voličů.
S pozdravem za organizátory
Jan Neoral, starosta Trokavce
Článek z Rokycanského deníku ze dne 10.8.2007
Neoral vyzval obce.
Do stovek obcí putovala výzva připojit se k odporu proti výstavbě radaru
Trokavec/Zjistit názor občanů na umístění americké radarové základny. Takový je cíl dopisu, který rozeslal starosta Trokavce Jan Neoral na elektronické adresy 737 obcí v širokém okolí Brd. Pověřili jej k tomu jeho kolegové na schůzce, jíž se koncem června v Rožmitálu zúčastnilo 35 představitelů obcí v blízkosti vojenského újezdu.
Ti se rozhodli spojit své síly a sjednotit tak podle autorových slov postup všech rozumných a neprodejných starostů proti zamýšlené základně. „Náš postoj není projevem antiamerikanismu či levicového nebo dokonce komunistického smýšlení, jak je nám zastánci radaru podsouváno,“ vysvětluje Neoral, který jako příklad odpůrce uvádí filosofa Erazima Koháka. „Prožil 30 let v USA a rozhodně nemůže být považován za komunistu,“ tvrdí trokavecký starosta. V dopise vyjadřuje zneklidnění nad tím, že politici přestali o radaru s občany hovořit. „Postavili mezi sebe a občany Tomáše Klvaňu, ředitele americké tabákové firmy.“ Kritizuje také tvrzení politiků o neškodnosti radaru. „Po nedobrých zkušenostech z minulosti nechceme sloužit jako pěšáci na šachovnici mocných a přejeme si, aby tuto nedůstojnou roli odmítli i naši politici,“ sděluje Neoral s tím, že jde o přežití, ne o vymyšlenou hrozbu íránským terorismem.
Až získá odpovědi obcí, hodlá už s jejich podporou oslovit vládu, poslance a senátory, významné osobnosti, americký Kongres, zelené na celém světě, další organizace i stovky dalších obcí. Proč? „Když vláda nechce referendum, budeme se ptát obcí na jejich stanoviska sami. Nakonec se možná ukáže, že takovou vládu ani nepotřebujeme,“ řekl včera Deníku Neoral.
Už teď může počítat s řadou kladných ohlasů, ale i s odmítnutím. Například starostovi Němčovic na Rokycansku Karlu Ferschmannovi se výzva nelíbí. „Prosím pana Neorala, aby nás nezatěžoval nevyžádanými e – maily. Nedovedu si představit, že by lidé jeho typu rozhodovali o bezpečnosti státu. Nechtějí slyšet žádné argumenty,“ myslí si Ferschmann.
Další starostové se k výzvě připojí. „Jednotný postup bude lepší, jen to projednáme se zastupiteli,“ říká starostka Lázu na Příbramsku Jitka Říhová. Podobný názor má i starosta vzdálenějšího Těškova na Rokycansku Pavel Veverka. „Nejdřív se zastupitelé rozhodli vyčkat. Jenže stále nevíme, o co jde, a lidé radar nechtějí. Už čekáme příliš dlouho. Minimálně kraj by nás měl oficiálně informovat,“ upozorňuje Veverka. Václav Štokr, starosta Vísek vzdálených od vrchu Břízkovec asi tři kilometry, považuje spojení sil obcí za samozřejmost. „Taková akce je dobrá. Jiří Šedivý to řekl dobře, že radar je jen americký zájem. Akorát zvyšuje riziko útoku a my budeme první na řadě. Vládě už věřit nemůžeme,“ tvrdí Štokr.
Článek z Rokycanského deníku ze dne 11.8.2007
Zná starosta Neoral zákon?
Rokycansko/Desítky obcí odpověděly trokaveckému starostovi Janu Neoralovi podle jeho tvrzení v˙několika hodinách po odeslání elektronické výzvy. Ta byla určena 737 obcím ze širokého okolí Brd. Podle němčovického starosty Karla Ferschmanna je to ale problém. Jeho kolega by měl jako starosta znát zákon o obcích, tvrdí Ferschmann.
Neoral totiž v˙průvodní zprávě k výzvě k odporu vůči radaru uvedl, že odpovědi přišly zejména z malých obcí. „Tam je pravděpodobně nejmenší problém svolat mimořádně na deset minut zastupitelstvo,“ napsal Neoral. Ferschmann ale namítá, že bez dodržení zákona jsou jakákoliv usnesení neplatná. Zákon o obcích totiž ukládá informovat o místě, době a navrženém programu zastupitelstva vyvěšením na úřední desce nejméně sedm dní před jeho zasedáním.
„Neoral zprávu rozeslal v úterý 7. srpna. První nejbližší zasedání zastupitelstva se tedy může konat až 15. srpna,“ sdělil Ferschmann.
„Zákon znám, pokud jde o čas, nemůžeme žádat výlučně o stanovisko zastupitelstev. Oslovil jsem starosty, přišla tedy jejich stanoviska. Některé obce k tomu sdělily, že výzvu ještě zastupitelé projednají. Další vesnice mají usnesení k otázce radaru už dřívějška,“ vysvětlil Neoral.
Autor: kafe
Zdroj: Rokycanský deník, eml pošta
