Kytice, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních, je jedno ze stěžejních děl Karla Jaromíra Erbena. Je to jediná sbírka básní, kterou vydal. Sbírka vyšla poprvé roku 1853 a obsahovala 12 básní; druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie (a také oddíl Písně). Kytice byla poprvé vydána v časopisech, měla obrovský úspěch a ovlivnila mnoho umělců.
Sbírku tvoří balady (ačkoli sám Erben toto slovo nepoužívá); básník vychází z lidové (slovanské) tradice. V tomto ohledu je Kytice typickou sbírkou ohlasovou a projevem folkloristicky orientovaného romantismu. K jednotlivým básním jsou připojeny poznámky (Poznamenání) obsahující údaje o původu či o jinoslovanských variantách.
Kytice se skládá ze 12 balad a závěrečné Věštkyně, jež se žánrově i obsahově předchozím číslům vymyká:
1. Kytice
2. Poklad
3. Svatební košile
4. Polednice
5. Zlatý kolovrat
6. Štědrý den
7. Holoubek
8. Záhořovo lože
9. Vodník
10. Vrba
11. Lilie
12. Dceřina kletba
13. Věštkyně
Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy. Zabývá se zde otázkou lidských vztahů, v nichž ho především zajímá problém viny a trestu. Konflikty v lidském životě vznikají, podle Erbena, především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází, často nepřiměřený, trest. Člověk je, v jeho pojetí, bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují.
Na snímku vpravo je nejstarší vydání, které vlastní naše knihovna.
