Svatojánská noc se pojí se svatojánskými obyčeji, které jsou spojeny s oslavou letního slunovratu, což je den, kdy slunce dosáhne vrcholu své roční vlády a pomalu začíná slábnout.Zároveň tímto dnem začíná léto, čas tepla, plodnosti a naděje v bohatou úrodu. Svatojánský svátek byl pokládán za velmi vhodný den k čarování. Zvláštní moc byla přisuzována svatojánské rose. Ženy ji sbíraly před východem slunce do máselnice, aby měly hodně másla. V tuto noc měly mít zvláštní moc i čarodějnice a magická kouzla, před jejichž působením chránili lidé hlavně hovězí dobytek.
Vzhledem k výjimečnosti této noci se mělo zato, že ožívají tajemné síly a země vydává své poklady. Rozestupovaly se skály a otevírala země. K nalezení takového místa bylo zapotřebí nalézt kvetoucí kapradí. To kvetlo přesně o půlnoci a vydávalo zlatavou záři. Kdo chtěl mít zázračný květ z kapradí, který byl velmi důležitým pomocníkem při hledání pokladů, měl pod kapradí rozprostřít bílý šat, který měl zachytit padající květ. Kdo prý květ zachytil a nosil u sebe, byl neviditelný, rozuměl řeči zvířat, rostlin a stromů, měl ve všem štěstí a byl předurčen k objevení pokladu. Získat takový květ však nebylo vůbec snadné, protože ho prý střežily mocnosti temné. Krom čertů a čarodějnic v lese číhalo mnoho dalších nástrah jako například bludný kořen nebo bludičky, které člověka lákaly do bažin. Člověk, který překonal všechny nástrahy a poklad objevil, si měl z něho vzít jen tolik kolik unesl, jinak by jeho duše propadla pro jeho nenasytnost peklu.
Autor: jife
