Autor1:
Povodně, přívalový déšť, zatopené domy, nánosy bahna v obcích, stále častější obrázek. Hledáme příčiny a často vše svedeme na globální oteplování. Jenže důvod je mnohdy banálnější a zcela místní. To bláto v ulicích totiž bývá cenná ornice z místních polí. Velkoplošně vykořisťovaná půda ztratila schopnost vodu zadržet. Pokud je navíc na svah vyseta kukuřice, na neštěstí je zaděláno, jako třeba v Němčovicích u Rokycan.
Karel Ferschmann, starosta Němčovic a Olešné:
Jsme přesvědčeni, že tady je přímá souvislost mezi kukuřicí a těmi škodami, které obci téměř pravidelně každý rok vznikají. Ty škody byly v roce 2005 přibližně 240 tis. Kč, které jsme museli vynaložit na úklid. V roce 2006 to bylo asi 480 tis. Kč, to jsme uklízeli obě části obce a v roce 2008 to je zase asi přibližně 0,25 mil. Kč.
Autor1:
Většina bahna tekla ze dvou polí nad vesnicí.
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
My striktně dodržujeme zásady správné praxe, to znamená, že jsem ani v nejmenším nepochybili. I když tady kukuřice byla zasetá, není žádný předpis, žádná norma, která by pěstování kukuřice na tomto konkrétním pozemku zakazovala.
JUDr. Sylva Rychtalíková, advokátka:
Pokud jde o odpovědnost vlastníků nebo uživatelů půdy, kterou mají za stav zemědělského půdního fondu, na kterém hospodaří, tak bychom tady měli v tuto chvíli rozlišovat dvě roviny. První je ta speciálnější, je v podstatě zakotvená dnes v pozákonných předpisech, zejména ve vládních nařízení a mluvíme tam o zásadách tzv. správné zemědělské praxe. Jde o soubor různých technických opatřeních, způsob obdělávání půdy, používání agrotechniky a podobně, ale tato opatření a jejich dodržování má jejich souvislost pouze s nárokem na vyplácení dotací.
Autor1:
Mnozí zemědělci totiž dnes nejsou hospodáři, ale podnikatelé, kterým jde hlavně o evropské dotace. Pravidla pro jejich získávání jsou dosud tak mírná, že 5000 za hektar získá i ten, kdo způsobuje plošnou erozi.
JUDr. Sylva Rychtalíková, advokátka:
To však neznamená, jak si možná mnozí myslí v tomto sektoru, že by vlastník nebo zejména uživatel zemědělské půdy si na zemědělském půdním fondu mohl dělat, co chtěl. V našem právním řádu jsou jednoznačně zakotveny normy, i když velice obecně formulované, které na chování vlastníků nebo zejména uživatelů půdy v tomto směru dopadají, to je §3, odst.1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který je účinný už od roku 1992 a potom můžeme také mluvit a tam je zajímavé, že to zatěžuje vlastníky pozemku, nemluví se tam vůbec o uživatelích, o povinnostech vyplývajících z vodního zákona, a to konkrétně §27, kde se přímo mluví o tom, že vlastník odpovídá za odtokové poměry na svém pozemku a je povinen se zdržet všeho, čím by je narušil, změnil, čím by přispíval k půdní erozi.
Autor2:
Když vy vaším jednáním způsobíte škodu té druhé straně, tak asi byste jí měli nahradit?
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
Já se nedomnívám, že to bylo našim nesprávným chováním, že by škoda vznikla. Jestli pamatujete dobře, mluvíme vlastně o květnu 2005, kdy přišel přívalový déšť, kdy spadlo během hodiny plus, mínus 60 mm a přitom není žádná síla, která by nějakým způsobem zabránila splavu vody společně s ornicí, pokud je tady zasetá plodina.
Autor2:
To znamená, že z toho hlediska tam byla nevhodně ta kukuřice, z hlediska toho následku?
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
Já bych neřekl, že byla nevhodně, prostě nevhodně přišla taková srážka nebo já nevím, jak to specifikovat.
Autor2:
I v případě, že ten zemědělec dodržuje pravidla správného hospodaření, tak může dojít k situaci, kdy je zodpovědný a musí platit nějaké škody vyplývající z té jeho činnosti?
JUDr. Sylva Rychtalíková, advokátka:
Na to lze odpovědět stoprocentně, že ano, protože samozřejmě, kdybychom ho v konkrétním případě nepostihli třeba podle toho §3, odst. 2, to znamená neprokázalo by se v rámci nějakého řízení o náhradě škody, že narušit příznivé fyzikální biologické a chemické vlastnosti půdy, jak přesně cituji ten paragraf, tak ještě existuje tzv. obecná prevenční povinnost podle §415, odst. 1 Občanského zákoníku, která obecně každému, bez ohledu, v jaké je právní pozici, ukládá, aby předcházel škodám, a to všemi dostupnými prostředky.
Ing. Michal Pospíšil, zahraniční tajemník, Asociace soukromého zemědělství ČR:
To řešení je velmi relativně jednoduché, není to dimenzovat větší kanalizace a dimenzovat větší průměr rour v obci. V podstatě to řešení má v ruce zemědělec, který může zvolit různý typ hospodaření, například tady můžou udělat na tomhle velkém lánu, může udělat dva, tři pásy tak, aby mu to vyhovovalo vůči velké mechanizaci, ale aby mu to vyhovovalo i v osevním postupu a může uprostřed pole udělat jakési přerušení odtoku vody a tím zmírní tu sílu, která pak působí erozně. Zřejmě by z 90 % eliminoval veškeré negativní dopady, které na tu vesnici pan starosta Ferschman popsal.
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
Berte to jako takovou malou přírodní katastrofu. Mně je líto lidí, které postihla přírodní katastrofa, tsunami v Indonésii, tady se to blbě srovnává, ale tak to prostě dneska je.
Ing. Václav Chvátal, autorizovaný inženýr pro vodohospodářské stavby:
Extrémní déšť to byl, to nemůžeme nikdy vyloučit, protože během 40 nebo 45 minut, kdy ta bouřka s tou průtrží mračen trvala, spadlo asi 43 – 46 mm srážek, což je téměř desetina celkového ročního srážkového úhrnu v této oblasti. Při jiném způsobu hospodaření, kdyby na těch svažitých pozemcích ty širokořádkové plodiny nebyly osázeny, tak nemohlo dojít k takové erozi a nedošlo k těm škodám a k tomu následnému nucenému uklízení toho nánosu bahna v obci.
Autor1:
Ve spolupráci s vodohospodáři zpracoval tým architekta Tausche v roce 2005 územní plán, který nařídil sporná pole zatravnit.
Karel Ferschmann, starosta Němčovic a Olešné:
Tady to je vlastně ta část naší obce Olešná a toto jsou ty pozemky, které vlastně jsou naspádovány všechny do té centrální části obce, to znamená v případě, že prší, tak tady z té zelené barvy stéká ta voda přímo do obce. My jsem na to dbali právě proto, že jsem se domnívali, že pokud to bude schválené v územním plánu jako veřejně prospěšné opatření, převodem do drnového fondu, že bude určitá jistota, záruka toho, že k těm povodňovým škodám při přívalových deštích nebude docházet. Výsledek je takový, že tady v podstatě nikdo nerespektuje územní plán, že platí občané škody ze svých kapes, platí je obec, potažmo na konci stát, který žádáme o úhradu těch nákladů na odstranění těch škod po přívalových deštích, takže ve finále to platíme my všichni z peněz daňových poplatníků.
Autor1:
Obec nakonec podala na zemědělce žalobu. Soudní znalci z České zemědělské univerzity Praha se u okresního soudu v Rokycanech vyjádřili ve prospěch zemědělců. Údajně se ani nebyli podívat na místě.
Karel Ferschmann, starosta Němčovic a Olešné:
Když jsme slyšel jejich názory, které prezentovali u soudu, tak jsem si připadal jako po roce 1980, protože názory typu, které tam předváděli, typu, že rozorání mezí byl jediný vhodný způsob, jak ekonomicky hospodařit v krajině, tak to jsem si říkal, jestli takovýto profesoři dneska učí studenty na vysoké škole, tak potěš Pán Bůh.
Autor1:
Pány profesory jsme žádali o rozhovor, odmítli. Prý se nenechají ovlivňovat médii. Jdeme se tedy s kamerou zeptat odborníků, kteří zpracovávají údaje o erozi v celé republice.
Ing. Ivan Novotný, Výzkumný ústav meliorace ochrany půdy:
Mapa faktoru C vyjadřuje způsob hospodaření, který pokud bude dodržen, tak nedojde k nadměrné erozi. Na konkrétním případě obec Němčovice, lokalita Olešná, můžeme si povšimnout toho, že tady ta žlutá plocha, to je plocha, kde bychom doporučili vyloučení pěstování širokořádkových plodin. Tady ty plochy, které jsou oranžové nebo až do červena, to jsou plochy, kde bychom doporučili pěstovat víceleté pícniny nebo ty plochy zatravnit. Ty plochy, které jsou označeny světle zeleně, to jsou plochy, kde by bylo možné pěstovat širokořádkové plodiny s protierozními technologiemi. V případě tmavě zelených ploch jsou to plochy, kde je možné pěstovat cokoliv bez omezení. V případě konkrétní lokality Olešná bychom doporučili jednoznačně vyloučit širokořádkové plodiny.
Autor1:
Tedy i kukuřici. Protierozní doporučení jsou volně přístupná na webu. Každý hospodář si tu své pole může najít, pokud chce.
Autor2:
Byl by tady problém v tom, to pole rozdělit a vlastně obhospodařovat ho tak, jako v historii bývalo zvykem?
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
Já si myslím, že co já pamatuji tu historii tady, jaký křížek má člověk za sebou, tak to pole, co pamatuji, bylo v takovém stavu pořád.
Autor2:
Ta historie je těch několik desítek let, to znamená v době po scelování po vymizení právě těch remízků, mezí a podobně. Není to tedy spor mezi zažitou, ale třeba pro místo nevhodnou zemědělskou praxí a určitým způsobem jiného myšlení, který by třeba mohl vést k prevenci těch škod?
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
Pokud takto mluvíte, říkám, týkalo by se to minimálně poloviny republiky.
Autor1:
Ale to právě význam a dosah sporu umocňuje. Nevhodné hospodaření dnes skutečně ohrožuje více než poloviny orné půdy v republice.
Ing. Ivan Novotný, Výzkumný ústav meliorace ochrany půdy:
Z dlouhodobých výzkumů u našeho ústavu vyplývá, že erozí je ohroženo zhruba 50 % území. My provádíme pravidelnou aktualizaci jednotek zhruba v rozsahu 50˙000 ha ročně, při které se setkáváme s degenerací půd. Dá se říci, že eroze je velkým problémem, snižuje cenu zemědělské půdy, snižuje úrodnost. Pokud se s tímto nic neudělá, tak ten trend je velice nepříznivý.
Ing. Michal Pospíšil, zahraniční tajemník, Asociace soukromého zemědělství ČR:
Mění se bonita půdy, to znamená její hodnota. Když Výzkumný ústav meliorací znovu stanovuje cenu půdy, tak jsou to mnohdy velké rozdíly vlastníků, to znamená vlastníci přicházejí o majetek, přicházejí o půdu. Samozřejmě jsou to i škody pro stát, protože na základě znaleckého posudku o bonitách půdy se stanovují daně a jestliže dojde ke znovu ohodnocení a je tam cena nižší, tak stát vybere i menší částku finanční, takže ke škodám dochází k plošným a řádově jdou do miliard.
Autor2:
Pokud tady dochází k nějakému smývání půdy, to přeci není bahno, to není bláto, to je právě ta nejúrodnější vrstvička půdy, a to by vás jako hospodáře mělo zajímat, že právě to se smývá, a to se nepopíratelně smývá a odchází to z toho pole?
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
Já jsme ze školy už nějaký pátek pryč, asi bych si měl oprašovat nějaké definice ornice a něco podobného. Nicméně, ornice vzniká dlouhodobou zemědělskou činností, jestli se nepletu, takže na jednu stranu možná něco málo odběhne z těch polí a na druhou stranu tu ornici neustále vytváříme.
Ing. Václav Chvátal, autorizovaný inženýr pro vodohospodářské stavby:
Ornice se tvoří zhruba 1 cm za 250 let z mateční horniny. Když připustím, že při jednom extrémním dešti mi z toho pole plošně ubude 2 -3 cm té ornice, tak myslím si, že to rozumné hospodaření není.
Ing. Michal Pospíšil, zahraniční tajemník, Asociace soukromého zemědělství ČR:
Zemědělec, třeba v Anglii, by si nikdy takto hospodařit nedovolil, protože by ho prostě společnost odsoudila. Zemědělci v Anglii, když by mělo dojít k půdní erozi, tak udělá sám od sebe taková opatření, aby prostě se to bláto do vesnice nedostalo, protože by druhá den nemohl do té vesnice dojít, to znamená, je to určitý stav té společnosti, která tento způsob v podstatě bez jakýchkoliv odsouzení trpí a bere ho jako určitou samozřejmost. Je to taková, já bych možná řekl, i provozní slepota z dob socialismu.
Autor1:
Slepota pokračuje ještě i po 20 letech. Okresní soud v Rokycanech žalobu zamítl a odsoudil obec, aby zemědělcům uhradila 50˙000 Kč za náklady řízení. Němčovice se odvolali.
Karel Ferschmann, starosta Němčovic a Olešné:
Krajský soud nám vyhověl, rozhodnuté okresního soudu v Rokycanech zrušil a my jsme v podstatě na samém počátku po 4 letech.
JUDr. Sylva Rychtalíková, advokátka:
Krajský soud říká, že pokud dochází opakovaně v nějaké lokalitě k takovým obrovským škodám, takže tam určitě se musí aplikovat §415 Občanského zákoníku, který ukládá každému tu obecnou prevenční povinnost, to znamená povinnost předcházet škodám. Pakliže se něco stane opakovaně z té samé příčiny, tak určitě bude na místě uvažovat o tom, že už k porušení této povinnosti došlo.
Karel Ferschmann, starosta Němčovic a Olešné:
O tom, že nejsou vstřícní, tak hovoří právě rok 2008, kdy zrovna na tomto poli, na kterém stojíme, ta kukuřice opět byla vyseta, přestože dobře věděli, že ta kukuřice tady prostě škodí.
Autor1:
Opět přišel déšť a opět záplavy. Obec připravila další žalobu za škody v roce 2008. Mezitím Okresní soud v Rokycanech obnovil původní řízení a všichni dál čekají.
Václav Spurný, agronom Kladrubské zemědělské, a.s.:
Já nevím opravdu, co k tomu více dodat, to je pořád dokola tohle. Dneska si uvědomte, že to není spor Němčovice – obec proti kladrubské, ale je to osobní spor Freschmanna. Takhle prostě mi to bereme a mě mrzí tedy, že on kromě jiného zastupuje, že obec Němčovice není jenom Freschmann, ale jsou tam slušní lidé.
Karel Ferschmann, starosta Němčovic a Olešné:
Já nevím, já po zkušenostech s našimi soudy jsem velmi zdrženlivý v hodnocení. Já bych si skutečně přál, aby se pravda ukázala, že je na naší straně, že není možné prostě škodit druhému, způsobovat mu škody a dělat, že se nic neděje. Jsme přesvědčený o tom, že tato problematika se týká i jiných obcí. Možná, že bych mohl vyzvat ostatní kolegy starosty, pokud mají podobný problém, aby se pokusili s námi spojit, protože se tady v této problematice zaobíráme a možná, že by bylo dobře, abychom se spojili a v těchto podobných případech vystupovali nějakým společným způsobem, takže pokud budou mít ostatní zájem, všechny informace jsou na www.nemcovice.cz.
Autor1:
Vedete-li podobný spor, ozvěte se také nám do redakce pořadu Nedej se. Dokud se problém veřejně neukáže a legislativně nevyřeší, budou zemědělci sít kukuřici na kopec za dotace klidně dál. K tématu se vrátíme za 14 dní a zeptáme se na ministerstvu, co proti erozi dělají.
Zdroj: Česká televize
