Mladá fronta DNES: Žijí ve strachu. Stačí větší déšť a obce se topí v bahně z polí


Žijí ve strachu. Stačí větší déšť a obce se topí v bahně z polí

HRÁDEK Má cenu čistit koryta potoků a řek, když se při každém větším dešti zanášejí půdou spláchnutou z polí? Šéf Povodí Vltavy Petr Kubala říká, že tenhle problém řeší nejen na velkých řekách, ale i potocích.
„Splachy půdy jsou problémem, se kterým se potýkáme skutečně všude, i v lokalitách ochranných pásem vodárenských zdrojů pitné vody. Kvůli erozi zemědělsky využívaných pozemků se ornice dostává do koryt i při běžných deštích. Přitom by mělo být zájmem samotných zemědělců hospodařit tak, aby nepřicházeli o to nejcennější, co mají – o ornici,“ uvedl pro MF DNES Petr Kubala.
Stejný problém jako vodohospodáři ale řeší i starostové obcí, do kterých se při větších deštích valí právě ze svažitých polí bahno. Naposledy to v polovině června zažili v Kozojedech. „Kolem obce je vysázená i kukuřice. Do obce se nám s vodou valila po prudkém dešti spousta hlíny,“ popisovala po průtrži mračen místostarostka Dagmar Přibylová. Podobné problémy opakovaně trápily i nedaleké Němčovice. Jejich několikaletý spor se zemědělskou společností ještě není uzavřený. „Je to jednoduchá rovnice. Když na polích nad obcí není kukuřice, není v obci bahno. Teď je tam vojtěška a škody nejsou žádné,“ uvedl němčovický starosta Karel Ferschmann.
Při velkých deštích hrozí v Hrádku na Rokycansku místním voda dokonce ze dvou stran. Klabavu z koryta žene voda z vojenského prostoru v Brdech a voda s bahnem se valí i ze svažitých polí nad městečkem. „V územním plánu, který připravujeme, bude vymezené, že v polích v prudkém svahu nad městem nebude možné pěstovat kukuřici a další plodiny, které neudrží půdu. Po nedobrých zkušenostech z minulosti to do něj zapracujeme,“ říká starosta Jaroslav Perlík.
Šéf krajské agrární komory Jaroslav Šíma připomíná, že dodržování protierozních opatření je jedna z podmínek, aby zemědělci dostávali kompenzace. „Dnes jsou k dispozici mapy, na kterých je zakresleno, kde se kukuřice a podobné plodiny nesmějí pěstovat. Je dané, jak široké tyhle pásy musí být. Kdyby to zemědělci nedodržovali, nedostanou podporu. Navíc vše je dnes jednoduše kontrolované třeba z družice. Dneska si už nikdo nedovolí dát kukuřici na pozemek, na kterém nesmí být,“ říká šéf Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma.
Spálené Poříčí patří k městům, které systém ochrany před bahnem z polí dotáhly daleko. Mimo jiné se po tříletých diskuzích vydali cestou obnovy někdejších cest, které zemědělci v minulých desetiletích rozorali při zcelování políček ve velké lány. „Začali jsme i se zatravňováním obecních ploch. Obnovujeme někdejší cesty, které vedly přes pole, sázíme u nich stromy. Největší, která měla až 60 hektarů, rozdělujeme pásy louky se stromy. Myslím, že v tomhle případě zemědělce k těmto úpravám v uvozovkách nutíme správně. My to vlastnicky připravíme a vyjednáme, oni pak mohou dosáhnout na podporu a zároveň se zvyšuje i ochrana města a jeho obyvatel. Myslím, že je to oboustranně výhodné,“ říká starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek.

images6.jpg

Komentáře