Mladá fronta DNES – Kukuřice devastuje českou půdu


Dotace na pěstování energetických plodin způsobují takový pokles kvality orné půdy, že experti hovoří o katastrofě. Především kukuřici se přezdívá syfilis českých polí.

PRAHA Plodiny už se nepěstují na jídlo či krmivo, ale ke spalování v kotlích nebo motorech. Špatně nastavené dotace způsobily, že zemědělcům vynášejí takzvané energetické plodiny, jejichž pěstování ve velkém však devastuje půdu.
Především kukuřice do bioplynových stanic má na česká pole katastrofální vliv. „Kukuřici se říká syfilis českých polí. Zemi strašně vyčerpává, a aby se urodilo, musí se necitelně aplikovat hodně chemických přípravků. Navíc má absolutně nejhorší antierozní vlastnosti,“ říká manažer Richard Benýšek, jehož skupina OIN se mimo jiné věnuje zemědělství.
Vzniklá škoda dosahuje každoročně stovek milionů korun. „Do pár let bychom mohli mít tak málo orné půdy, že už bychom nebyli soběstační,“ varuje předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, který průběžně aktualizuje stav půdy v Česku, stále více pozemků zařazuje do horších a horších kategorií. „Nejproblematičtější je jižní Morava a některé části Vysočiny,“ popisuje ředitel ústavu Jiří Hladík. Problémy však mají i další moravské regiony či střední Čechy.
Na živiny chudá pole nedokážou nasát vodu, ta pak splavuje zeminu do přilehlých potoků a řek, jejichž koryta zanáší.
Takto například loni v červnu odplavily silné deště z pole u Třebenic na Litoměřicku zeminu do potoka Modla. Voda se valila přes cestu a bahno zaplavilo jarní obilniny. Zdánlivě banální událost, kdyby se podobných ročně nestávaly desítky. Škody způsobené erozí jsou však jen jedním z mnoha negativních následků. U půdy chudé na živiny klesá úrodnost. Kvůli neschopnosti udržet vodu se musí častěji zavlažovat. Zároveň se snižuje cena takových pozemků a s tím i výběr státu a obcí na daních z nemovitosti.
Úřední cena za metr čtvereční, podle které se vypočítává i daň, se na území zmíněných Třebenic od ledna snížila o téměř pět procent. Nejednalo se přitom o výjimku. Podle ministerstva financí se propadla cena u dvaceti z jedenatřiceti území, kterých se letos přecenění dotklo. Lepší ochrana půdy se proto dostala i do programového prohlášení nové vlády.
Zplundrovaná pole ztrácejí cenu. Mizí půda za stamiliony
Čtyři z pěti zemědělců hospodaří na pronajaté půdě. Řada z nich nevhodným podnikáním pole plundruje a ta ztrácejí hodnotu, což majitelé nemusí vůbec tušit.

Babice u Netolic, Čunín na Prostějovsku, Pozlovice na Zlínsku – v každé z těchto obcí od ledna poklesla úřední cena zemědělské půdy stanovená v katastru nemovitostí. Zdaleka nejde o jediná místa, ba naopak. Pozemky ztrácejí hodnotu napříč celou republikou, zejména v moravských krajích. Nejvíce je propadem postižen Jihomoravský kraj, ale také Zlínsko a střední Čechy. Cenu pozemků totiž úředníci vypočítávají podle kvality zemědělské půdy a ta se rychle zhoršuje. Ornici odnáší voda, země je rozrytá erozí a obsahuje minimum živin.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, který kvalitu polí, vinic a sadů průběžně přehodnocuje, zařazuje stále větší plochy do horších a horších kategorií.
Úředně stanovená cena je přitom klíčovým ukazatelem i pro výpočet daně z nemovitostí – pozemků. Čím nižší cenu vyhláška stanoví, tím nižší jsou i příjmy obecních rozpočtů. A nižší výběr na daních z pozemků už zaregistrovalo i ministerstvo financí, byť přesnou sumu nedokáže zcela vyčíslit.
Podle údajů Výzkumného ústavu se jen na nejproblematičtější jižní Moravě propadla za tři roky hodnota pozemků dohromady o 80 milionů korun. V celé zemi je to přes 280 milionů, což je v době obecného zdražování těžká ztráta. Prakticky se dá říci, že v Česku „zmizela“ orná půda ve stamilionových hodnotách. Podle ředitele ústavu Jiřího Hladíka přitom bude pozemků přeřazených do nižších kategorií spíše přibývat s tím, jako se postupně úředníci dostanou k nejproblémovějším územím.

Na pole vyjíždějí nevhodnými traktory a spoléhají na kukuřici

Důvodů zhoršující se kvality půdy je několik. Všechny se však dají shrnout do jednoho pojmu a tím je struktura českého zemědělství.
„Jsme specifičtí, že máme největší zemědělské podniky na nejčlenitějším terénu v Evropě. Velké podniky jsou i ve východním Německu, to je ale jedna velká placka a dají se tam uplatnit technologie velkopěstění. U nás by mělo být organické zemědělství, menší plochy a ctít při tom členitost terénu,“ míní Hladík. Kvůli nevhodně nastaveným dotacím se zemědělcům vyplatí pěstovat převážně energetické plodiny. Za nejčastějšího viníka bývá označována kukuřice využívaná v bioplynových stanicích, která se dnes pěstuje téměř na čtyřikrát větší ploše, než tomu bylo před dvaceti lety.
Podle Hladíka svou roli sehrává i to, že zemědělci vyjíždějí na pole s nevhodnými stroji. Pole nezřídka obdělává technika, která nemá dostatečně hluboký záběr, a půda na povrchu se tak stále více vyčerpává. „Také si je třeba všímat toho, že 80 procent zemědělců hospodaří na pronajatých pozemcích,“ upozorňuje Richard Benýšek, šéf skupiny OIN, která se zemědělství věnuje.
Mnozí vlastníci bydlí daleko od polí a kromě výběru nájemného se příliš nestarají o to, co se na jejich pozemku děje a jakým způsobem nájemníci hospodaří. Často tak ani netuší, že se hodnota jejich majetku propadla. „Vlastníci přicházejí kvůli způsobu hospodaření některých zemědělců o majetek. Mnohdy to však vůbec nevědí,“ potvrzuje předseda Svazu vlastníků půdy Michal Pospíšil.

12 % polí se obdělává ekologicky

Hladík však upozorňuje, že vše závisí na odpovědnosti jednotlivých zemědělců a podle něj lze pěstovat i nenáviděnou kukuřici a uchovat kvalitní půdu, pokud farmář plodiny střídá a o pole se stará. A mnozí farmáři to tak také činí. Pozitivní zprávou například je, že každoročně roste podíl ekologicky obdělávané půdy.
„Podle aktuálních statistik jsme už na dvanácti procentech celkové výměry,“ říká Martin Leibl z ministerstva zemědělství.

images6.jpg

Komentáře