Mladá fronta DNES: Eko-kom si udrží monopol na tříděný odpad


Eko-kom si udrží monopol na tříděný odpad

PRAHA V byznysu s tříděným odpadem se ročně protočí 1,6 miliardy korun a takový byznys má pod kontrolou jediná firma, Eko-kom. Ministerstvu životního prostředí to však zjevně nevadí.
Úředníci po téměř ročním zkoumání zamítli žádost společnosti Interseroh, která chtěla do systému s tříděnými odpady vstoupit a nabídnout obcím za tříděný odpad více peněz a firmám, které recyklovatelné obaly produkují, nižší poplatky za jejich likvidaci.
Eko-kom si tak kontrolu nad celým odpadovým koloběhem udrží, a to navzdory tomu, že jeho pozici už loni kritizoval antimonopolní úřad.
Rozhodnutí však ještě není pravomocné a Interseroh plánuje odvolání k rozkladové komisi. „Jsme rozhodnutím nemile překvapeni. Splnili jsme vše, co požadovali,“ řekl šéf Interserohu Ivan Václavek. Podle něj zkoumání provázela řada nestandardních situací, jako první poukazuje na nestandardní délku správního řízení. Dále se mu nelíbí i fakt, že úředníci pozvali do řízení také Eko-kom.
„Důvody odmítnutí ministerstva jsme byli šokováni. Byly tam věci, které jsme jim vysvětlili a které považovali za vyřízené,“ řekl Václavek. Podle něj ministerstvo například požadovalo vyšší bankovní záruku, Interseroh ji údajně navýšil, ale ministerstvo to přesto uvedlo jako jeden z důvodů odmítnutí.
Správního řízení se přitom zúčastnilo i ministerstvo zemědělství a resort průmyslu, zemědělství vydání autorizace doporučilo bez výhrad. Životní prostředí se k rozhodnutí nechce vyjádřit, dokud nebude verdikt konečný a pravomocný. Eko-kom odmítl, že by do rozhodování nějak zasahoval.
Firmy by konkurenci chtěly Podle výroční zprávy Eko-komu vybral Eko-kom od výrobců obalů v roce 2013 1,6 miliardy korun, které musí firmy platit za to, že na trh uvádějí výrobky v obalech a Eko-kom se postará o jejich recyklaci. Vybrané poplatky pak rozděluje mezi obce, ve kterých lidé třídí své odpady do barevných kontejnerů.
Řada firem si však stěžuje na to, že poplatky jsou zbytečně vysoké, a i proto se rozhodly podpořit vznik konkurenčního systému.
Ceny se odvíjejí hlavně od cen druhotných surovin – od roku 2011 se však nezměnily, přitom například ceny papíru letos výrazně stouply. „V případě papíru došlo k prudkému poklesu na začátku roku, který do jisté míry kompenzoval nárůst ve druhém čtvrtletí. V druhém pololetí se ceny ustálily na úrovni konce roku 2013,“ řekl ředitel komunikace Eko-komu Lukáš Grolmus.
„Poplatky jsou kalkulovány na základě reálných průměrných nákladů na svoz tříděného odpadu ve městech a obcích a na dotřídění či recyklaci jednotlivých materiálů, nákladů na ze zákona povinnou propagaci třídění, na povinné audity odpadových i obalových toků a tvorbu rezerv,“ dodal. V roce 2013 Eko-kom vydělal 89 milionů korun.
Mít na výběr by uvítaly i samotné obce. „Chtěli jsme konkurenci, slibovali jsme si od toho větší příjmy za třídění odpadu,“ říká Karel Ferschmann, starosta Němčovic na Rokycansku a člen vedení Sdružení místních samospráv.
Podle něj se Eko-kom nechová jako partner, ale nadřízený. Dokládá to i novými smlouvami, které začala firma loni rozesílat. Podle Ferschmanna je ve smlouvě souhlas například se spalováním vytříděného odpadu či nepřiměřené sankce za pozdní dodání výkazů. „Dokud to nezmění, smlouvy nepodepíšeme,“ dodal Ferschmann.
Rozhodování ministerstva bylo a bude v tomto případě citlivé i z jiného důvodu – jedním z největších akcionářů Interserohu je Agrofert, pro který před příchodem do politiky pracoval ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho podřízení nakonec vydali rozhodnutí v neprospěch Agrofertu.

Autor: Jan Sůra
images6.jpg

Komentáře