Nadpis: Němčovičtí nenačasovali masopust správně. Text: V pondělí 14.2. vyšel v Klatovském deníku (příloha Plzeňský a Karlovarský kraj) článek Květy Matějovcové o správném držení masopustních dnů na Rokycansku. Konkrétně jsou jmenovány obce Němčovice, Skořice a Holoubkov. Pan starosta Němčovic kroutil hlavou, jak jinde, včetně církevních organizací, jsou tak hloupí a masopust si spočítají špatně. I kdyby si pan starosta hlavu ukroutil, pravdu neměl. „Masopust má být šest týdnů před Velikonočním pondělím,“ usoudil. Především kromě uznání Velikonočního pondělí jako prvního dne tzv. Velikonočního oktávu jinak katolická církev toto pondělí nijak zvlášť nevyzdvihuje. Má naopak spíše charakter světský, spojený s koledováním. Vůbec nehraje žádnou roli při výpočtu Velikonoc. Vrcholem Velikonoc, od něhož se odvíjí výpočet těchto, pak i dalších pohyblivých svátků, je Boží Hod Velikonoční, slavnost Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Počítejme nyní trochu netradičně směrem dozadu. Boží Hod již není postní nedělí, naopak, velkou slavností. Předchází mu Velikonoční Velké triduum (třídenní) Bílé soboty Velkého Pátku a Zeleného čtvrtka. Blíže rozebírat význam těchto dnů by bylo na několik rozsáhlých článků. Dokonce i první tři dny týdne, zvaného podle čtení Pašijí pašijovým, mají své názvy, z nichž snad nejznámější je Sazometná, nebo také Škaredá středa.
Poslední postní neděli, v pořadí šestou, představuje Květná. V kostele se světí proutky, hlavně vrbové. Jsou památkou na slavný Kristův vjezd do Jeruzaléma, kde byl vítán palmovými ratolestmi jako král. Předchozích pět má také svá pojmenování. První postní, následující po Popeleční středě, se nazývá Černá. Věřící se na začátek půstu oblékají k nedělní bohoslužbě do černého, smutečního oblečení. Následuje neděle Pražmá, kdy se jako hlavní postní jídlo jí pražmo, zvláště upravené obilí nebo luštěniny. Po třetí nedělim Kýchavné (kdo kýchá, upevňuje si tím zdraví), následuje jako čtvrtá Družebná. O této neděli chodívali poprvé rodiče nastávajícího ženicha na návštěvu k rodičům nevěsty. Hlavní roli zde sehrávali tzv. družbové, pomocníci při námluvách a smlouvání termínu budoucí svatby. Jako hlavní jídlo se podávala pučálka, osmažený nebo opečený naklíčený hrách. Podle zvyku podala nevěsta svému milému vidličku. Ten musil odmítnout a počkat si na lžíci, jinak by si známost prý rozpíchal a zničil. To je jen malé odbočení, ukazující, že každá postní neděle na sebe vázala určité zvyklosti. O této neděli se směla mládež odpoledne sejít k posezení, ovšem bez zpěvu, tance a jakéhokoli veselí. Proč se scházela? Inu následovala neděle pátá, Smrtná, vítání jara. Bylo třeba připravit Smrtku, domluvit průvod, způsob obcházení stavení, i obnovit říkanky, které k vynášení Smrti patřily. Poslední postní byla již zmíněná Květná.
Od židovských Velikonoc se křesťanské katolické odlišují svou kalendářovou pohyblivostí. Není žádným výmyslem novodobým. Pohyblivost uznal již první všeobecný koncil v Niceji roku 325. Stanovil, že Boží Hod Velikonoční, slavnost Zmrtvýchvstání Páně, bude se slavit vždy v neděli následující po prvním jarním úplňku. Jestliže tedy úplněk připadne těsně k termínu blízko po 21.3., jsou Velikonoce velmi brzy. Naopak mohou být slaveny někdy také až v druhé polovině dubna. Snadno se dá určit podle kalendáře první jarní úplněk, vypočítat Pašijový týden, Boží hod i předchozí neděli, šestou postní Květnou. Od ní zpět se počítá doba půstu. Počet dnů není zvolen nikterak nahodile. Ježíš Kristus se čtyřicet dnů před svým posledním posláním Bohočlověka, Ukřižováním, připravil rozjímáním o samotě na okrajích pouště. Odloučil se od apoštolů i zástupů svých příznivců a souvěrců, aby se připravil na strašlivé lidské utrpění, končící umučením na Kříži. Jestliže v letošním roce připadne první neděle po prvním jarním úplňku na 27. březen, je výpočet prajednoduchý. Květná neděle 20. března, Popeleční středa 9. února, první postní neděle, Černá, 13. února. S tím nic nezmůže ani pan němčovický starosta Karel Ferschmann, jehož tvrzení, že „nerozumím tomu především z toho důvodu, že alespoň církevní organizace by to měly spočítat správně.“ Měly a mají to skoro 1700 let spočítané správně, pane starosto. Možná místo kroucení hlavou a výroku, že pětaosmdesátiletá paní Procházková vám datum vždycky správně vypočítá, bylo lepší obrátit se na nejbližšího duchovního nebo si půjčit Liturgický kalendář na rok 2004 – 2005 (nový liturgický rok začíná na rozdíl od občanského adventem.) Pokud němčovičtí, potažmo i občané dalších obcí, slavili masopust podle výpočtu paní Procházkové a úvah pana starosty Ferschmanna a jsou věřícími, pak se dopustili poměrně těžkého hříchu, z něhož se musí vyzpovídat. Taky mě při čtení napadlo, proč se u nás říkává, že poturčenec je horší Turka a papeženec moudřejší papeže. Malý návod do budoucích let: V roce 2006 připadne Popeleční středa na 1.3. a Boží Hod Velikonoční na 16.4. O rok později to budou termíny 21.2. a 8.4. a v roce 2008 potom 6.2. a 28.3. Jen pro zajímavost: nejdéle končilo masopustní veselí v roce 2000, a to masopustním úterkem 7. března. Od termínu Velikonoc se odvozuje datace dalších významných pohyblivých církevních svátků a slavností. Letos např. připadnou 2. neděle velikonoční, zvaná Božího Milosrdenství, na 3. dubna, a podle výpočtů pak přicházejí Slavnost Nanebevstoupení Páně s devítidenní přípravou k slavnosti Seslání Ducha Svatého. Tím končí doba velikonoční. Dalšími pohyblivými slavnostmi jsou potom do léta ještě slavnost Nejsvětější Trojice Boží, Těla a Krve Páně (lidově tzv. Boží Tělo), Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Neposkvrněného srdce Panny Marie a slavnost Krista Krále. Ty ovšem spadají do dlouhého liturgického mezidobí, ukončeného až Adventem. Snad jsem trochu pomohl při objasňování termínů pohyblivých svátků a slavností, aby napříště nevznikaly mýlky, v případě výroku o nesprávném výpočtu v církevních organizacích hraničících až s nehorázností.
Milan Pokorný
Autor: Milan Pokorný, Sušice
