Řadu let se Němčovičtí soudí se zemědělci kvůli bahnu z polí, které po deštích v minulosti opakovaně zaplavilo obec. Na svazích kolem ní tehdy rostla kukuřice. Teď ji farmáři hodlají pěstovat i na bioplyn.
NÉMČOVICE, KLADRUBY Z toho, že se v sousedních Kladrubech chystá stavba bioplynové stanice, a jejím hlavním krmivem má být kukuřičná siláž, nejsou lidé v Němčovicích příliš nadšení. Vrásky z toho mají především obyvatelé Olešné. Vesničku patřící k Němčovicím totiž v minulosti opakovaně zalilo bahno. Přiteklo ze svažitých polích osázených širokořádkovou kukuřicí. Poprvé před šesty lety.
„Podruhé, a hned dvakrát v rozmezí jednoho týdne, v červnu 2008,“ vzpomíná starosta Karel Ferschmann. Viní z toho zemědělce z Kladrubské, a. s., kteří na polích nad vesnicí hospodaří. Přímé a nepřímé škody, které naplavené bahno v Olešné způsobilo, se podle znalců blíží třem čtvrtinám milionu korun. Kdyby na poli rostla vojtěška nebo pšenice, nebyly by škody tak vysoké. „Ze studie Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy víme, kolik bahna by steklo do vsi, kdyby na padesátihektarové pole nad ní napršelo na metr čtvereční 68 litrů vody,“ argumentuje Ferschmann. Být na svažitém poli tráva, spláchlo by to čtyři tuny ornice. V případě vojtěšky zhruba čtyři sta čtyřicet tun. Obilí by neudrželo více než tisíc tun. „Pokud tam opět bude kukuřice, tak se mezi domky povalí bezmála 3300 tun bahna,“ tvrdí starosta.
Podle dalšího znaleckého posudku se to může opakovat kdykoliv. Pokud ovšem zemědělci nepřeruší pole travnatými pásy nebo nezačnou pěstovat hustěji rostoucí plodiny, než je širokořádková kukuřice. Jejich nejnovější plány tomu ale nenasvědčují. Zemědělská společnost totiž připravuje stavbu bioplynové stanice s výkonem jeden megawatt. Vyrůst by měla na okraji nedalekých Kladrub u Radnic. Ročně by s výkonem jednoho megawattu spotřebovala 13 tisíc tun kukuřičné siláže. „A stejné množství hovězí kejdy a dva tisíce senáže,“ upřesňuje místopředseda představenstva Kladrubské, a. s., Václav Spurný. Zároveň odmítá, že by kvůli výrobě proudu v bioplynové stanici pěstovali farmáři kukuřici na větší rozloze.
„Výměra se nezmění. Výnosy zvýšíme zlepšením agrotechniky,“ tvrdí Spurný. Jinými slovy třeba tím, že na kukuřičných polích použijí zemědělci kvalitnější hnojiva. Investice do bioplynové stanice se zemědělcům podle Spurného vrátí do deseti let. Teplo, které vzniká jako odpadní produkt při fermentaci kukuřičné siláže, hodlají nabídnout zdarma obci. „Po dobu životnosti bioplynové stanice,“ dodává Václav Spurný. Zhruba 20 let by mohlo teplo odebírat na 40 kladrubských domácností.
Otázkou zůstává, co udělá intenzivní pěstování kukuřice s půdou. A komu a jestli se vyplatí.
Autor: Jaroslava Šašková
Zdroj: Regionální mutace Mladá fronta DNES – plzeňský kraj – 24.05.2011
