OBEC VERSUS ZEMĚDĚLCI Němčovický starosta se soudí s místní zemědělskou společností kvůli způsobu, jakým hospodaří na okolních polích. Soud musí rozhodnout, kdo může za to, že do obce se při každém lijáku ženou přívaly bahna. Podobný problém řeší i jiné obce.
Němčovice – Až do soudní síně se dostal spor obce Němčovice s místní zemědělskou společnosti Kladrubská a. s. Soud rozhoduje, kdo je zodpovědný za pravidelně se opakující záplavy bahna, které v Němčovicích a sousední Olešné při každém větším lijáku ničí sklepy, silnice a zahrady.
Starosta Němčovic Karel Ferschmann tvrdí, že na vině jsou zemědělci, kteří ztratili selský rozum a vysazují nevhodné plodiny, které nedokáží udržet vodu na polích.
„Každý větší déšť nás zaplaví. Na dvaceti hektarech nad obcí vyseli kukuřici, která nedokáže zadržet vodu,“ zlobí se starosta Ferschmann, podle kterého se tu povodně opakují každý rok. „Už si sestavuji fotoalbum. Co rok, to povodeň a další fotka,“ rozčiluje se.
Podle zemědělců si starosta vymýšlí. „V Němčovicích asi začalo pršet až poté, co zde začal starostovat pan Ferschmann,“ ironicky říká Václav Spurný, agronom Kladrubské a. s. Podle něj je v Němčovicích největším problémem chybějící kvalitní kanalizace. „Z Ferschmannovy strany je to všechno přitažené za vlasy. Snaží se jen zviditelnit a naši společnost pošpinit. Kdysi u nás pracoval, musel odejít a teď se nám mstí.“
Kauzu řeší Okresní soud v Rokycanech. Rozsudek by měl zaznít 10. července. „Měl by být vyslechnut poslední svědek, kterého žádal pan Ferschmann,“ říká soudkyně Jana Kantoříková. Obě strany sporu už nyní prohlašují, že když prohrají, odvolají se. Kauza se tak potáhne další léta.
Starosta z Němčovic si stojí na svém. „Každý obyčejný sedlák ví, že širokořádkové plodiny, především kukuřice, nejsou schopny v tomto období prokořenit povrch pole a ornice nemůže vsáknout vodu z přívalového deště,“ říká Ferschmann. Přívalový déšť pak spláchne ornici z pole rovnou do obce. Potíž je v tom, že podle zásad řádného způsobu hospodaření, které vydala vláda, zemědělci z Kladrubské jednají správně. Norma říká, že širokořádkové plodiny se nemají pěstovat na pozemcích se svahem větším než 12 stupňů. Pozemky na Němčovicku tak svažité nejsou.
„Ten předpis je ovšem velmi rámcový a nezohledňuje podstatný faktor smyvu ornice, kterým jsou její fyzikální vlastnosti, velikost pole, ze kterého se voda sbírá a nepřerušená délka svahu,“ říká Petr Bauer, ředitel Zemědělské agentury Ministerstva zemědělství ČR v Rokycanech. Dodává, že zemědělci platný předpis neporušili, přesto je podle Bauera něco v nepořádku, pokud se splavování půdy do vsi opakuje. „Vždy ale záleží na sousedské domluvě, která v tomto případě pravděpodobně nefunguje,“ říká Bauer, jemuž vadí, že zemědělci se nesnaží ani následky živelné pohromy odstraňovat. Po poslední záplavě bahna, která přišla při prudké bouřce před týdnem, zemědělci podle Bauera Němčovickým s úklidem obce nijak nepomohli.
V rámci soudního řízení se vyjádřil soudní znalec Svatopluk Matula ze Zemědělské univerzity v Praze, který potvrdil, že kladrubští zemědělci hospodaří správně. Což se samozřejmě nelíbilo starostovi Ferschmannovi, který dodal soudu posudek od Karla Vrány, vedoucího katedry meliorací a krajinného inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. Ten zdejší způsob obdělávání polí zkritizoval, pro soud ale jeho názor zřejmě nebude určující, protože nemá váhu znaleckého posudku.
Němčovice nejsou zdaleka jedinou obcí, kterou trápí podobný problém. Jinde ale našli řešení i bez soudních tahanic. Například v Bolešinech na Klatovsku. Tam pochopili, že zemědělcům nemůže nikdo nic nakazovat a proto se spolu dohodli.
„Všechno je to založeno na dobré vůli a diplomatickém umění. Soudní tahanice nic nevyřeší,“ říká Josef Sommer, starosta Bolešin. Podle něj jsou teď zdejší pole rozdělená. „Na části je vysetá kuřice, druhá část je třeba zatravněná, aby zadržovala přívalové deště,“ vysvětluje starosta.
Také v Litohlavech na Rokycansku, kde přívalový déšť loni způsobil škody za bezmála půl milionu korun, se obec dohodla, že zemědělci zasejí jinou vhodnější plodinu. „Teď u nás roste vojtěška a ta má vlastnosti trávy, takže bahno do obce už nesteče,“ pochvaluje si starosta Litohlav Milan Preťo.
Autor: PAVEL PECHOUŠEK
Zdroj: Mladá fronta DNES – plzeňský kraj
