Rozsah a velikost devastace terénu závisí na mechanických vlastnostech nadloží, úložných poměrech ložiska, hloubce ložiska pod povrchem, mocnosti ložiska, na použité dobývací metodě a na době, která uplynula od ukončení těžby.
Radnickou pánví je označován soubor vnitropánevních a vněpánevních karbonských sedimentů o různém postavení a samostatnosti. Jejich dnešní pozice je zhruba vymezena čarou spojující obce Stupno – Újezd u Sv. Kříže – Němčovice – Kamenec – Radnice – Chomle – Mostiště – Svinná – Vejvanov – Sebečice – Přívětice – Stupno v jižní části radnicko-rakovnické brázdy. Tvoří ji nevelká, vesměs tektonicky omezená soustava ker, vyplněná karbonskými sedimenty. Uhlonosné souvrství, jehož průměrná mocnost je kolem 120 m, leží z největší části přímo na algonkiu. Na výchozech tohoto souvrství je mocnost nadložních vrstev velmi malá, což dávalo možnost dobývání uhlí povrchovým způsobem v lomech. Ve všech uhlonosných oblastech radnické pánve jsou vyvinuty pouze sloje radnických vrstev. Nejbohatším nalezištěm černého uhlí v radnickém revíru byla břaská pánev, ve které se těžila sloj dosahující mocnosti až 12 m.
Radnická pánev je téměř zcela vydobyta. Poslední důl Pokrok-Chomle u Radnic byl uzavřen v roce 1980, a tím byla nadobro uzavřena kapitola uhelného hornictví v radnické pánvi.
Autor: Irena Martinovská – Lumír Horčička
