Bylo mi docela líto rušit úvodník o jaru. Jenže vstup do Evropské unie je tak významnou událostí, že jí nelze jen tak mlčky přejít. „Chceme zpět do Evropy“ často opakovali občané po listopadu ´89, až se z tohoto hesla stalo skoro klišé. Když už tam jsme, začali se zase strachovat, jestli nám tam nebude špatně. Chci nahlas říct, že jsem přesvědčen, že nebude. Čtyřicet let jsme byli sovětským satelitem, chodili si do Moskvy pro rady a vzory. Tehdy také byli lidé, kteří se báli. Báli se, že u nás bude brzo stejná bída jako tam. Říkám: jeďte se ještě dnes podívat do bývalých sovětských států a uvidíte, kam nás mohl dovést nesmyslný komunistický systém a v jaké chudobě tam žije většina tamních obyvatel. Dnes jsme vstoupili na stranu té bohatší Evropy. I když si budeme chodit pro rady tentokrát do Bruselu, jsem přesvědčen, že to budou rady chytřejší. Svědčí o tom jejich výsledky – vysoká životní úroveň i kvalitní pomocná sociální síť pro potřebné. Naši poslanci by mohli převzít evropské vzory zákonů, čímž by nám přestali otravovat život svými nesmyslnými výplody zákonů, které schovávají za hesla typu „Evropská unie to požaduje“. Jestli požaduje nebo ne, to se už přesvědčíme sami.
Nebojme se a přivítejme se v Evropské unii.
Autor: Karel Ferschmann
